Humbug

Blog Humbug Josef Havelka
Cargo kult českého politického marketingu

Cargo kult českého politického marketingu

Jako politická strana si *náhodně* vylosujete číslo a pořadí volebního lístku v obálce. Pak toto číslo rituálně zobrazíte a umístíte na všechny komunikační materiály, které máte k dispozici. Cargo kult jako vyšitý. 

Cargo kult se původně zrodil na tichomořských ostrovech za druhé světové války. Místní domorodci, žijící dosud prakticky v době kamenné, se setkali s technologií dvacátého století. Na jejich ztracených ostrovech a ostrůvcích se vylodily japonské, americké, ale i australské, britské, nizozemské, novozélandské a další jednotky s veškerou svojí technikou. S auty, tanky, děly, s vysílačkami a jinými naprosto nepochopitelnými věcmi. A vybudovaly tam další podivnosti - letiště. Nicméně domorodci si povšimli několika zákonitostí. Například když u letištní plochy chlapík s plackami na uších a s jakousi velkou bednou, ze které čouhal dlouhý prut, do bedny hlasitě hovořil a točil tam čudlíky, za chvíli přistál obrovský pták-letadlo a z něj vynesli cargo. Zásoby, jídlo, oblečení a další užitečné věci. A něco z toho připadlo i jim, obzvlášť pokud pomáhali. 

Po skončení války vojáci odešli a cargo přestalo přistávat. Domorodci si tedy z bambusu a kokosových ořechů vyrobili vlastní zařízení - placky na uši, velké krabice s čudlíky, antény. To vše umístili u opuštěných přistávacích drah, rituálně kroutili čudlíky, mluvili do bedny nesrozumitelným jazykem a přivolávali cargo. Ale to nepřiletělo. 

Český folklór s volebními čísly má na svědomí jedna nejmenovaná pravicová strana. Před lety k volbám „nafasovala“ číslo jedna. Což se rozhodla komunikačně využít a své materiály doplnila o slogany jako „Volte číslo jedna“, „Jsme jedničky“ a podobně. Když to viděly ostatní strany, začaly na své materiály taky umisťovat svá volební čísla. I když nevěděly proč. „Ostatní to mají, tak to tam dáme taky.“ Cargo kult - rituální napodobování - se rozjel. A jede dodnes. Teď už ho paradoxně podporují svým chováním i sami voliči. „Které číslo máte?“ ptají se svých favoritů. „A proč ho nemáte na letáku? Ostatní ho tam mají!“ A politici přikyvují a nařizují přidat volební číslo na leták. Vždyť voliči to chtějí! Ruku na srdce: už jste někdy viděli někoho ve volební místnosti rozhodovat se podle čísla na lístku? Že ne, viďte. Všichni se rozhodujeme podle názvu, podle kandidátů a podle programu. Aspoň toho stručného, přetaveného do volebního hesla. Číslo na lístku je jen organizační záležitost. Nicméně některým stranám jeho komunikace může pomoci - těm, které opravdu nemají co říci. Pak hlasitým rituálním vzýváním svého vylosovaného čísla možná získají alespoň nějakou pozornost. Nebo taky ne.