Humbug

Blog Humbug Josef Havelka
e-Auto

e-Auto

Taky rádi řídíte auto? Tak si to užijte, brzo si budete spíš číst knížku nebo koukat na film... Dneska Tesla vydala další update svého Autopilota a je zase o kousek blíž k auto-nomnímu vozu. 

Co se to vlastně děje? Všichni o e-autech mluví. Vášnivě se o nich diskutuje. Předkládají se různé vize e-mobility. Automobilky odepisují své investice do spalovacích motorů (to je to jediné, co z auta vlastně bylo opravdu jejich) a přelévají peníze do e-vývoje. Ale co se vlastně děje v hlavě takového e-řidiče?

Nazval bych to "dětská radost". Radost dítěte, které zvládlo udělat něco poprvé. Něco, co nikdy nedělalo, mělo z toho strach a najednou to umí. A tak to dělá pořád dokola a je šťastné. Nějak takhle si představte e-řidiče, který znovu a znovu usedá do svého e-vozu a znovu a znovu se nechává okouzlit tím tichem, tou lehkostí řízení, tou hladkostí jízdy, tím zrychlením... Prostě tou novou zkušeností, kterou mu řízení auta najednou přináší:-)

A pak to přijde.

Zmáčkne čudlík. Auto najednou jede samo. Hle! Ale to už ho e-řidič neřídí. To už není nová zkušenost s řízením auta - vždyť jede samo. Nebo vlastně celé řízení se smrsklo do "zmáčknutí čudlíku" a do důvěry v robota...

Najednou mizí další lidská činnost, která se na nějakých 100 let objevila v dějinách lidstva. Vzala lidem kus jejich času. Lidi té činnosti rádi svůj čas dali, protože jim auto přineslo nevídanou hodnotu/výhodu. Nejen že jim umožnilo přesun z A do B kdykoliv se jim zachtělo, ale najednou auto začalo říkat, kdo je jeho řidič. A to se pomalu stalo jednou z jeho velmi důležitých funkcí, protože z A do B už (skoro) kohokoliv doveze (skoro) jakékoliv auto. Nu a tak se řízení auta při přesunu z A do B stalo otravným a čas s tím spojený najednou lidi chtěli alokovat někam jinam. A přichází "čudlík":-)

Najednou i e-řidič přichází o svou radost. S údivem sleduje, co všechno už je možné... Ale: zkuste si jet autem 130+ km/h po dálnici a pustit volant! Dokážete to?