Humbug

Blog Humbug Josef Havelka
Hokejová minela v budování značky

Hokejová minela v budování značky

Zase je tu ta zvláštní část roku, kdy našim hokejistům zmizí z jejich jmen háčky a čárky. Doba mistrovství světa. 

Hokej je bezpochyby náš národní sport. Je to jediný sport, ve kterém dlouhodobě a trvale patříme k absolutní světové špičce. První medaili z MS (bronzovou) jsme získali v roce 1920, první titul v roce 1947, ten zatím poslední v roce 2010 (další budou!). 

Doba mistrovství světa v hokeji je doba, kdy alespoň v těch zemích, kde je hokej populární, jsme v centru zájmu. Ideální chvíle pro budování značky Česko, Czechia, Česká republika, Czech Republic (jak kdo chcete).  

Ovšem v této chvíli jeden z atributů této značky, háčky a čárky, z veřejného prostoru záhadně mizí. Naši hráči mají na svých zádech svá jména zmrzačená a osekaná. 

Do „corporate identity“ každé země patří nejenom vlajka, státní znak, barvy a hymna. Patří tam i jazyk, kultura, dějiny, lidé, architektura, vlastně všechno, s čím se nějaký cizinec může kdekoli a kdykoli setkat. Česká diakritika je výrazný prvek, kdo ji jednou uvidí, snadno si ji zapamatuje a příště si jí opět všimne. 

Kam každoročně mizí háčky a čárky ze jmen našich hokejistů? A proč? 

Jiné národy si své diakritické „vychytávky“ ve jménech na dresech ponechávají (ostatně kdo by si taky chtěl nechat prznit jméno, že). Švédi své dlouhé či přehlasované samohlásky, stejně tak Finové a další. I Poláci v druhé divizi MS mají na svých zádech svá jména napsána správně, s přeškrtnutými L a dalšími specialitkami. Jen Češi nic. U nás je to Cervenka, Voracek, Jerabek, Kempny… 

Dochází tak k paradoxní situaci, že hráči mají na svých dresech a helmách jméno hlavního sponzora, značky Škoda, samozřejmě s háčkem (a že Škodovka o budování značky něco ví). A vedle toho svá vlastní jména bez háčků a bez čárek. 

Ve sportu se podobným pochybením říká minela. V případě budování naší vlastní značky je to minela jako hrom.