Humbug

Blog Humbug Josef Havelka
Příběhy, kam se podíváš

Příběhy, kam se podíváš

„Chráním příběhy kůže mých nejbližších.” 

Čtu si tenhle headline několikrát za sebou a přemýšlím, co jím chtěla značka Bioderma se svou současnou kampaní pro řadu opalovacích krémů vlastně říct. Co si pod tím mám představit? 


Možná tohle: V šesti letech měl Honzík ekzém, v deseti se mu udělal lišej v obličeji a “oheň” na předloktí, ve čtrnácti jeho kůži zhyzdilo akné, o dva roky později zase jizvy, protože se řezal. Ve dvaceti letech se ale naštěstí psychicky srovnal a nechal si přes celá záda vytetovat pterodaktyla. A celou tu turbulentní dobu ho hyperprotektivní matka chránila krémem, aby se ani jednou nespálil. 

Nebo se pletu? Co jsou přesně jsou ony příběhy kůže? Ok, asi je to jen takový řečnický obrat a nejspíš si prostě máme uvědomit, že je důležité chránit kůži před škodlivým slunečním zářením. Ale když v headlinu zazní i ty příběhy, má to nejspíš znít mnohem přesvědčivěji. 

Je jasné, že příběhy v reklamě fungují. Můžete je vyprávět o lidech, kteří se na vzniku výrobku podílejí, o jeho historii, o těch, co produkt či službu používají. Můžete mít příběh skutečný, nebo si ho vymyslet. Můžete mít příběh vlastně úplně o čemkoliv, z minulosti, budoucnosti, o věcech, lidech, zvířatech, robotech. Když dobrý příběh najdete nebo vymyslíte, a dokážete ho navíc dobře zpracovat, působíte důvěryhodně a dokážete vzbudit emoce, které podle vás k vaší značce patří.

Jen tím, že někam napíšete “příběh”, ho ale ještě rozhodně nevyprávíte.