Humbug

Blog Humbug Josef Havelka
Pro malého sportovce časujte své objetí

Pro malého sportovce časujte své objetí

Potřebujeme skutečně štěstí? Ovlivňuje štěstí naši spokojenost a úspěch? A můžeme si jej koupit?

O anatomii úspěchu je knížka Malcolma Gladwella „Mimo řadu“. Ukazuje, že bychom neměli lpět na naší časté představě, že úspěch je důsledkem jen a jen osobních zásluh.

Ukazuje, že prostředí, ve kterém vyrůstáme a pravidla, která fungují v naší společnosti, hrají významnou roli. Dobrým příkladem je hokej, kde pravidla sehrávají důležitou roli, zda budete úspěšný hokejista nebo ne.  

Když se podíváme na statistiku NHL, tak zjistíme, že 40% hráčů se narodilo mezi lednem a březnem, 30% ve druhé čtvrtletí, 20% ve třetím a jen 10% ve čtvrtém. Platí to i pro Česko? Ve vítězném týmu z Nagana bylo 48% hráčů narozených v lednu až březnu.

Znamená to, že lidé narozeni na začátku roku jsou z nějakého důvodu více talentovaní, a proto úspěšnější? Šťoural by mohl namítnout, že v lednu až březnu se prostě rodí více dětí. Není tomu tak. Naopak. Nejvíce dětí se rodí v letních měsících. V zimních měsících nejméně a úplně nejméně v únoru. Takže v tom musí být něco jiného.

Jde o vliv pravidel a vše začíná v dětství. Dětský hokejista je zařazen do dětského týmu podle svého věku k 1. lednu. 1. leden je oním pravidlem. Takže máme tým hokejistů, kde mají 1. ledna všichni deset let. Ale přirozeně je rozdíl mezi těmi, co mají narozeniny v lednu (takže za pár dnů mají už 11 let) a těmi, co mají narozeniny až v prosinci. Když jste dítě, tak je velký rozdíl v síle, výdrži a v šikovnosti mezi dětmi s věkovým rozdílem řekněme 11 měsíců.

Proto jsou do týmů častěji vybírání hráči s narozeninami v lednu, únoru a březnu. Prostě lépe hrají a trenéři chtějí vyhrávat. Na začátku nejsou více talentovaní, než ti narození v prosinci, jsou jen starší. Ale dostávají kvalitnější trénink, mají možnost častěji hrát, tak z nich logicky vyroste lepší hráč.

Je to spravedlivé? Ne. Proto je štěstí tak důležitou součástí našeho života.

Tohle bylo o "mít štěstí". Ale "prožívat štěstí" je jiná kategorie. Máme nad ní větší kontrolu? Sonja Lyubomirsky s kolegy http://sonjalyubomirsky.com/wp-content/themes/sonjalyubomirsky/papers/LSS2005.pdf, že 50% našich schopností prožívat štěstí je podmíněno geneticky. To nezní jako dobrá zpráva, protože s tím jaksi nemůžeme nic udělat. 

A teď pozor, jen 10% je ovlivněno vnějšími okolnostmi jako je vzdělání, mzda (!), stavem (samotná svatba také plné štěstí nepřinese). Mzda tak patří mezi spoustu faktorů, které mnozí považují za důležité, ale přitom jejich vliv na pociťovanou pohodu je relativně malý. 

Tušíte správně, že konec bude pozitivní. Něco, co jsme skutečně schopni ovlivnit. Zbývajících 40% je ovlivněno každodenním chováním a způsobem, jakým o sobě a druhých uvažujeme.