Humbug

Blog Humbug Josef Havelka
Už jste zažili "trúnó"?

Už jste zažili "trúnó"?

Zdravím vás z Islandu! Trúnó je islandský termín, pojmenování pro opileckou fázi, kdy jsou lidé opilí do té míry, že si říkají, co si o sobě myslí.

Teď tedy nemám na mysli, že si nadávají, nýbrž takové ty upřímné věty typu "Víš, já jsem tě měl vždycky rád", nebo "Na tobě se mi líbí, že jsi..." (doplňte podle vlastní zkušenosti).

Zkrátka aby předešli ráno výmluvám, že včera v noci něco říkali v opilosti, co říkat neměli, řeknou, že měli "trúnó" a hotovo. 

Otázkou je, proč se lidé za opileckou upřímnost stydí. Jedním z důvodů bude u nás v Evropě po staletí zažitý zvyk, že si muži obvykle vzájemně nevyjadřují city. Druhý den po vystřízlivění z toho člověk má lehce rozpačitý pocit, co to všechno říkal. A v té chvíli přichází magické zaklínadlo "trúnó", které v podstatě říká: teď už jsem zase střízliv, přepínám na mód obvyklé konverzace, která se u mužů většinou točí kolem zacházení s různými objekty v okolním světě, případně vyměňování si informací, jak ty objekty fungují.

A konečně druhým důvodem bude nejspíš ověřená zkušenost, že ne všechno, co člověk v opilostí cítí, cítí i druhý den.

Měli bychom v Česku trúnó zpopularizovat - v naší mateřštině nám něco podobného schází jako sůl. Pevně doufám, že se nějaký výrobce alkoholických nápojů k termínu přihlásí a dovolí mi na něm vystavět kampaň.

Do té doby totiž zůstane veřejnosti neznámý a my budeme muset stále používat takové to české klasické 

- "Hele, já jí měl včera jak z praku."

- "No to my povídej, naštěstí si nic nepamatuju."